Přidat odpověď
Tak ono je to asi i podle toho tématu. Já zas třeba mám ráda historické romány, mnohem víc než současné. Samozřejmě záleží jak je to napsané, a zda se to nějak v zásadě sedí s fakty.
Ve mně to obvykle prvotně vzbudil zájem o nějaké období kniha, a pak jsem si k tomu načetla i tu literaturu faktu. Ale ten silný impulz byl obvykle z nějaké historické knihy. Prostě to pak nejsou jen ta "suchá" fakta, ale příběh, kolikrát výjimečně silný.
A četba Vaňkové mi dala co do znalostí naší středověké historie mnohem víc než škola. Díky ní znám Přemyslovce perfektně. Je tedy fakt že jsou to vlastně takové historické milostné příběhy, ale dle mého dobře napsané, tak akorát přiměřeně toho balastu, a přitom historicky ty zásadní věci sedí. Ale nejlepší jsou ty úplně první knihy série. Možná je to nostalgie, Král železný a zlatý byla asi má první "dospělácká" kniha.
Je tedy pravda že od Loukotové se mi nelíbilo všechno, něco jsem přiznávám taky nedočetla. Mám ráda asi 3 knihy, ty římské. Téma Kartága a punských válek mně zajímalo, Pod maskou smích byla má srdcovka. Ale musím si to přečíst znovu jak to budu vidět teď.
Předchozí