Ony ty možnosti komunikace v cizích jazycích a vůbec možnosti kontaktu s živým jazykem, ať už mluveným nebo psaným, byly v socialistickém Československu dramaticky omezené. I pro učitele. A kdo ví, jestli tu byl vůbec zájem, aby tomu bylo jinak.
Výjimkou byla ruština.
Jinak dril ve výuce jazyků samozřejmě místo má, s tím souhlasím, ale rodiče si představují výuku prostě tak, jak ji zažili oni sami, bez ohledu na ty mizerné výsledky, a tak by to chtěli učit i děti - často proto, že schopnost živé komunikace ověřit neumějí, ale odrecitování gramatiky nebo slovíček by je uspokojilo.