" je mi jasné, že většina ženských to tak má, že to je holt rodinný život, že musí zvládat daleko víc. Snažím se vyrovnat s tím, že to je holt asi úděl matek a manželek a snažím se vidět to pozitivní, ale jde mi to čím dál hůř. Čím dál hůř se smiřuju s tím jak vypadá můj život. Vždycky, když už si myslím, že to zvládám, že jsem "statečná", tak přijde zase takový zkrat. Nejsem vůbec statečná i když se upřímně snažím, ale nejde to. "

- no nestačím zírat,myšlení hodné zadupané ženské chudinky z poloviny 19.století?!

Naopak nikdo nemusí nic,nemluvě o tom,že ženská by snad měla toho zvládat dokonce víc - to jako proč,ale zodpovědní a skutečně dospělí a prorodinní partneři prostě rádi a samozřejmě se oba stejným dílem podílí jak na chodu domácnosti,tak na výchově dětí.

Nikdy by mě nenapadlo myslet si o sobě,že jsem statečná z toho důvodu,že nemám problém s organizací a chodem domácnosti,s dětmi,s partnerem,prací na plný úvazek+ještě podnikáním.Prostě normálka,co normální lidé,táhnoucí za jeden provaz v jedné domácnosti, pokud jsou zdraví a pilní,normálně zvládají.
O statečnosti se mi leda tak vybavila pohádka o dracích a princezně nebo když pro někoho skočím do vody či vytáhnu z ohně,apod.

Je velká chyba ženských,které mají podobné myšlení jako ty; ale stejně,mít jen jedno dítě,chodit jen do jedné práce,zkrátka mít jen 3člennou domácnost + dnešní vymoženosti techniky v ní,tak se 2.rukou neutle štourám v nose,takaže ani tak nechápu ty tvoje stesky na nestíhání,statečnost,jak VSE zvládáš - a co jako prosím?