Tak promiň, ale zrovna tohle mi přijde uhozený.
Vždyť celé školní vyučování to děcko musí fungovat stylem ,že něco v tolik a tolik hodin musí. Proč to dělat i doma? Proč nenecháš trochu variability? Prostě bych mu šla ve čtvrt na 5 říct, že už je doba, kdy by bylo dobré si udělat úkol. Ale nechat mu dodělat, co chce, ne mu brát hračky ,tablet z ruky, protože teď je prostě půl 5...
Pro mě představa buzerplatzu, který bych doma nechtěla.
Ale je to můj názor.
Ovšem s dětmi mi to funguje. Připomenu "že už je čas" holka si dodělá ty svoje důležitosti a blbosti a cca do půl hoďky to udělá. Bez dalšího napomínání. A jsme spokojené obě.
Já taky nejsem schopná pracovat úplně na povel teda...
Ale možná jsme fakt rodina flinků.
Ovšem věci máme hotové bez scén.