Podle ustanovení § 125 ZNP, může být pojištěnci, který porušil režim dočasně práce neschopného pojištěnce nebo nesplnil povinnost součinnosti při kontrole, nemocenské dočasně kráceno nebo odňato, a to na dobu nejdéle 100 kalendářních dnů ode dne porušení režimu, ne však déle než do skončení dočasné pracovní neschopnosti, při níž došlo k porušení tohoto režimu. Jestliže nemocenské již bylo vyplaceno, považují se vyplacené částky na nemocenském za přeplatek, který je pojištěnec povinen plátci dávky uhradit. O krácení nebo odnětí nemocenského rozhoduje orgán nemocenského pojištění, tj. u zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v Praze Pražská správa sociálního zabezpečení, v Brně Městská správa sociálního zabezpečení Brno. Při porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti může příslušná OSSZ dále uložit pokutu až do výše 20 000 Kč (§ 128 odst. 2 a 3 ZNP). Dojde-li k porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce v prvních 14 kalendářních dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti, tj. v době, kdy zaměstnavatel poskytuje při dočasné pracovní neschopnosti náhradu mzdy, postupuje zaměstnavatel podle § 192 odst. 5 a 6 zákoníku práce. Zaměstnavatel může v takovém případě náhradu mzdy se zřetelem na závažnost porušení snížit, neposkytnout nebo může dát zaměstnanci výpověď podle § 52 písm. h.) zákoníku práce, přičemž platí, že náhrada mzdy nebo platu nesmí být snížena nebo neposkytnuta, jestliže byla pro totéž porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce dána zaměstnanci výpověď. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď tehdy, poruší-li zaměstnanec povinnost dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce (povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek) zvláště hrubým způsobem.