Tohle je zajímavé. Především poslední odstavec. Zvýrazňuji.

Móda a historie jsou jedno, pro rodiče je mnohem důležitější vědět, že barvy mají jistý vliv na rozvoj a psychiku jejich dítěte. Přibližně kolem šestého až osmého měsíce života si malý človíček začne uvědomovat, že není součástí mámy a průběžně objevuje zajímavý svět kolem sebe. Začíná také postupně chápat, že existují nějaké rozdíly mezi pohlavími, ale ještě velmi dlouhou dobu nechápe, že se jedná o cosi trvalého. Když mu budeme kupovat oblečení v „jeho“ barvách, čili barvách odpovídajících tomu, co vidí v okolí, mnohem rychleji si uvědomí a začne postupovat a vymezovat se jako chlapec či dívka. Je v tom ale i úskalí, kluci většinou začnou z okolí přebírat „drsné“ návyky, které u malých dětí nejsou přirozené a drobné dívenky zase začnou tíhnout k nepřirozené přeslazenosti. Na druhou stranu, kdybychom dítě schválně oblékali do barev, které společnost automaticky spojuje s opačným pohlavím, rozhodně mu tím nepomůžeme. Jednak se stane cílem výsměchu jiných dětí, navíc kolem třetího až čtvrtého roku může mít psychický problém s vlastní identifikací – i v tomto věku dítě stále nedovede pořádně pochopit něco tak abstraktního, že pohlaví se nemůže jen tak změnit a že to rozhodně nemá nic společného s oblečením.

A co by bylo nejrozumnější při výběru barev? Vykašlat se na stereotypy, oblékat dítě pestře, ale zároveň mu nevnucovat barvy, které zatím většina společnosti (a tudíž i malé děti) považuje za znak opačného pohlaví.