Dá se to, ale není to jednoduché. Důležité je nastolit hranice a tvrdě je sám dodržovat, naučit se toho člověka odmítnout, zdvořile ukončit rozhovor, odejít z místnosti i z návštěvy. Často je důležité mít někoho, kdo tě v kritické chvíli zachrání a postaví se mezi tebe a agresora.
Já to mám s mámou, bez manžela bych to nedala.
Dlouho bylo (a občas pořád je) vyčerpávající dávat na ty hranice pozor. Ona se totiž dokáže chovat skvěle, když je jí dobře, a někdy to sklouznutí do stavu, kdy ubližuje, projevuje pozvolna a já "zvedám štíty" pozdě.