Podle této logiky by ale ten, kdo nemá potřebu doma dělat vůbec nic, byl v naprostém právu, protože přece když tu potřebu má někdo jinej, tak ať si to udělá on (a dobře mu tak a je vlastně blbej, protože si tím ubírá právo na vlastní zábavu) .

Takže hurá do víru koníčků, však on to ten druhej blbec nakonec udělá, protože dřív vyměkne.

Chápu, že někdo je třeba uklízením posedlej (a pak je to opravdu aspoň zčásti jeho problém), ale Zetkovo zjednodušování mi přijde sprostý v případě, že jeden z partnerů je jen zodpovědnej (a ne přehnaně pečlivej).