Majáková, problém je jistě i v dítěti, ale dítě jaksi nelze vypnout a přeprogramovat. Pokud se něco nedaří, je třeba na tom pracovat a dítěti pomoct, a pokud se to nedaří ve škole, musí na tom pracovat a dítěti pomoct především učitel, jelikož rodič ve škole není. Sdělení "musíš se víc snažit" není pomoc. Pollyenka neviní učitelku z toho, že její syn má problém, ale je bezradná ze situace, kdy učitelka odmítá na konstruktivním řešení problému spolupracovat.

Učitelka ví, že je u dítěte podezření na ADHD, a dá mu možnost opravit si matematiku ve výtvarné výchově, tedy zřejmě někdy kolem poledne, kdy takové děti už bývají notně unavené. ADHD-děti mají problémy se zapomínáním, a fakt jim nepomůže, když za ně budou nosit poznámky. Za prvňáčky zapisují úkoly učitelky, postupně to dělají sami a učitelky na ně dohížejí, tak holt dítko s ADHD potřebuje tento dohled ještě ve druhé třídě, je to tak těžké pochopit a je tak těžké na něj dohlédnout? Ty děti jsou z toho samy nešťastné, že nemají pomůcky nebo že nedonesly úkol, se kterým si doma daly tolik práce, k čemu je dobré je za to ještě navíc trestat? Dvojka z chování přísluší agresorům a záškolákům, ne zapomínačům s poruchou pozornosti. Co takhle kouli z tělocviku paraplegikům nebo z hudební výchovy neslyšícím...?