Zrovna dneska jsem si tak říkala, že my, co nevypadáme nijak zvlášť exkluzivně (nechci psát přímo škaredá, to si fakt nemyslím), můžeme být aspoň občas příjemně překvapené, když nám to zrovna sluší Být celý život zvyklá vypadat krásně, upínat se na to, tak musí časem přijít jenom rozčarování z uvadající krásy. Pokud je člověk (pod)průměr, tak z přibývajících let nemá mindrák.

Je mi o 10 let víc než tobě a myslím, že teď vypadám líp než právě před těmi 10 lety. A taky už mám jakýsi nadhled a neřeším kdejakou kravinu co se vzhledu týče. Místo v životě mám a nemusím nikomu nic dokazovat svým vzhledem (neříkám tím, že jsem neupravená cuchta)