Yuki, mimo jiné se bojím, že právě ode mě ten základ moc kvalitní nedostanou. Co mě štve je to, že dcerka se už začíná vidět skoro jako já, a to i přes to, že jí vzhled nikdo nekritizuje a naopak ode mě slýchá jen samou podporu.
Zrovna před pár dny mě touhle úvahou úplně odrovnala, chtěla jsem si ji vyfotit a ona že ne, že nechce. Prý "nechci se fotit, jsem strašná"... Když jsem se jí zeptala, kde tohle slyšela, tak z ní vypadlo něco ve smyslu "No od tebe, ty o sobě říkáš že jsi strašná a já jsem přece po tobě."
Přiznám se, že mi to vyrazilo dech, zmohla jsem se jen na cosi o tom, že přece má ještě i druhého rodiče a nemá všechno jen ze mě... A přišlo mi to děsně líto, fakt nechci aby dopadla jako já. Tím spíš, že ona je doopravdy moc hezká a zajímavá.