Fed,

protože většina prvňáků se musí naučit za těmi čísly vidět, co znamenají. Počítat a znát čísla nad 100 není samozřejmost. Manipolace s čísly (jen sčítání a odčítání) do 10 je program na 5 - 6 měsíců intenzivní práce. Čísla nad deset pak třeba další měsíc. Číst, psát, znázorňovat počet, porovnávat. A nula je v metodice zvlášť propracovaná, protože ve všem dělá těm malým dětem dost zmatků, špatně se znázorňuje, představuje a hlavně bere do ruky .

Naučit násobit 7 x 8 není problém, vzít 7 krát za sebou 8 kostek zvládne každý prvňák (a druhák). Ale kam napsat kolik nul a proč, jak přečíst číslo o dvou a následně o třech cifrách, natož si to v hlavě jen představit a pak to vyslovit, to prostě k běžným dovednostem prvňáka nepatří.

Holt tvoje děti nejsou vzorek. Já to násobení a dělení 10 a 100 teď učím ty třeťáky. Mechanismus připisování a ubírání nul je prostě věc, kterou se musí naučit zpaměti, sám o sobě nedává smysl. Proto ti šikovnější a nadanější na matematiku řeší podobné úlohy raději postupným přičítáním. Tam vědí, co a proč dělají, ten princip znají, chápou jeho podstatu. U připisování nul jim nějakou dobu trvá, než jsou si jistí, kdy připisovat, kdy ubírat, kam připisovat, kde ubírat. To je jen o paměti a drilu a to nemusí sedět každému.