nehraju na žádný nástroj, ale asi chápu, co zakladatelka myslí.
když já jdu na koncert, jdu poslouchat hudbu a je mi celkem jedno, jestli se hudebníci kývají nebo ne. V pubertě mě teda mnohem víc bavili ti kývači, přišlo mi to dosti komické. Teď už to neřeším. Nějaký pohyb je při hraní jistě přirozený, když plyne z uvolněnosti a prožitku té hudby. Taky je třeba se do toho občas opřít a pak je vhodné nehrát jen prstama, ale třeba i celým tělem. Myslím, že kdyby v hudebce učili, aby se žák uvolnil a dal do toho energii, bylo by to super. Pokud učí, že velcí umělci se mají na pódiu klátit, je to blbost. Žádné- vejde jim to do krve a budou vypadat přirozeně. Pořád to bude umělá póza. Když to budou dělat přirozeně, budou tím šetřit i pohybový aparát. ono se to nezdá, ale myslím si, že hraní na nástroj je i fyzicky dřina. Mám zkušenost s malováním. To se taky zdá jako pohodička, ale pořádně dá zabrat tělu- stát několik hodin u stojanu s jednou rukou předpaženou a ještě s ní musíš dělat hodně přesné pohyby. Kdyby nás nenaučili, jak u stojanu uvolněně stát a přirozeně se kývat, asi by si dost malířů odvařilo záda.