Ahoj, dřív jsem se nedostala k netu. Děkuji všem za podněty, dali jste mi alespoň naději, že má asi cenu něco dělat. Já už jsem vlastně rezignovaná. Ještě bych chtěla reagovat na Mandelinku a Danulu - určitě je důležitý psychický stav. Nicméně pokud je dítě chcípák od narození, nevím, zda je to psychikou Mamka do dnes vzpomíná, jak si sousedi klepali na čelo, když byla s kočárem nebo batoletem pořád venku. V domění, že se bacily nedostaví. Ale dostavovali se, mrchy Jako dítě jsem byla venku, co to šlo. Byla jsem aktivní dítě - v mezičase. Taky mě to nevytrhlo a nezachránilo. Teď už vlastně jen pluju. Mám pocit, že už nemám sílu na žádnou nadstavbu. Chybí aktivní odpočinek, nelze cokoliv plánovat, a tudíž se samozřejmě nedobíjí baterky, nezvyšuje odolnost atd. Takový začarovaný kruh. Manžel je svatej, vzal si kripla a trpělivě to snáší Ale je to život na h.... Jsme celkem zajištění, dítě už je velké, dalo by se cestovat, užívat si....No, ale....
Díky, jdu si udělat domácí džus