Tak já jsem léta neobcházela nikoho. Když dcerka v sekundě onemocněla, tak jsme museli obejít všechny učitele a domluvit se, jak řešit známkování. Největší problém byl nakonec s občankou, kdy učitel jako největší problém viděl "nulovou aktivitu v hodinách" a nedokázal pochopit, že když je dítě v nemocnici, těžko se mu bude hlásit v hodinách do diskuze. Na vyšším jsme se s třídním rovnou domluvili, že dítko sice sice nemá individuál, ale bude častěji chybět a všechno je v pohodě.
U syna řeším pokaždé ,jazyky, ale je to kvůli jeho specifickým komunikačním problémům (je AS), pro učitele je jednodušší, když se stavím a probereme jak se kluk posunul či neposunul. A průběžně komunikuju s třídní a jinými učiteli mailem, ale to jenom když potřebuji já, nebo daný učitel zpětnou vazbu.