Tante, již jsme se tu o tom před časem bavili (nemyslím zrovna my dvě, možná taky...), pro mě "divné" nemá negativní konotaci. Od mala jsem divná (okolí mi to sděluje a i já se tak cítím), ale nikdy mi to nikdo nedával nijak sežrat. V některých případech jsem i divná využitelně, kladně - např. "tenhle úkol dáme Slupce, ona je divná, jí to baví", nebo "je fajn mít ráno na horské chalupě čerstvé rohlíky, Slupka pro ně doběhla (3 km tam a 3 zpět), ona je divná", atd... Být divný neznamená být špatný, jen jiný než je obvyklé, udivující, vzbuzující údiv. Neznamená to ani vyčlenění z nedivné skupiny, však každý je trochu svůj, někdo holt víc
(akorát tedy pedagog by měl specifikovat, ne jen obecně říci "divnej", to neřekl nic...)