Dávala jsem do školy dvě ze čtyř dětí dřív. Zářijovou a říjnovou, obě holky. U té zářijové to bylo jednoznačně dobře, ona i dřívě vyspěla fyzicky (jenže to jsme v jejích pěti nemohli tušit, v rodině to nemáme), stále tíhla spíše ke starším dětem, i teď v 15 letech působí zejména v těch komunikačních a sociálních dovednostech vyspěleji. U říjnové to bylo na hraně, v něčem by jí neublížilo rok počkat, v něčem je zase dobře, že jsme nečekali. Učení zvládá, to ostatní je otázka. Byla vždy komunikativní, otevřená, přátelská, ale nesedla si se spolužáky zaměřením a zájmy. No a s těmi o rok mladšími těžko odhadnout, jak by to bylo. Teď jde do puberty, změnila se, hledá se, nevím, jestli by to bylo lepší nebo horší, kdyby byla v páté třídě místo v šesté...ale s učením problém nemá ani teď.

Ve třídě mám málo holek a dost jich je podzimních a zrovna ta, co je až v listopadu, tak by potřebovala jít do školy o rok dřív. V první třídě těžce bojovala s nesouladem mezi zralostí a dovednostmi, rozumové schopnosti měla na úrovni druhé až třetí třídy, dovednosti jí na to ale nestačily, nadělalo jí to v hlavě pěknou rotyku a ona pak nadělala pěknou rotyku ve třídě. Ve druhé třídě se to zlepšilo, ve třetí je ještě lépe, protože už má i ty dovednosti a je možné ji zatížit odpovídajícím způsobem. Ale první třída byl horor.

Jinak učitelky bývají obecně spíš proti předčasnému zaškolení, v PPP je otázka na koho člověk narazí (já měla ve spádové smůlu, rovnou mi řekli, že mi doporučení nenapíšou, aniž by holku vyšetřili, řešila jsem to pak v jiné PPP). Já osobně jsem po zkušenosti s vlastními dětmi a s dětmi, které učím, nakloněná u holek klidně do školy dřív, když se jeví zralé, u kluků spíš ne. Přičemž ani nejde o to, co dítě umí nebo jak moc je chytré, spíš jak je opravdu zralé a třeba schopné pracovat, když má kolem sebe 20 jiných dětí. Co dítě zvládá doma s jedním komunikačním partnerem se ukazuje bíti dosti zavádějící.