Jéje, to si jako dyslektička s tím čtením asi užíváš, viď? No já jsem ráda, že už si něco přečte sama. Ale taky si ještě nechá číst...ona vydrží soustředěně číst třeba kapitolu a dál už je to moc, takže pak chce, abych jí četla třeba já, nebo to musí nechat na druhý den.
Dokud ještě nečetla, ulítávaly jsme na Potterovi. Jinak taková ta klasika, pohádky, Špalíček, taky jsem jí četla asi před rokem Malýho prince a kupodivu tomu dost rozuměla. Teď dostala k svátku Pipi dlouhou punčochu a děsně se u toho tlemí :-)