"Ale přes to přese všechno mi přijde nepochopitelný (a jestli to chápu blbě, tak se omlouvám), že bys považovala socík za větší "brnkačku" než ty západní země"

Kudlo, ja to taky nikde nepisu. Reagovala jsem na Alraune "svobodu" a "nesvobodu" na to zlatym zapade a u nas, kdy si kluci v ty emerice mohli roztrhat povolavaci rozkaz, zatimco nasi...

Ze v jednom Formanove filmu kluk neco udela vubec neznamena, ze ti ostatni osmnactileti a dalsi meli nejakou moznost se vyhnout povolani do vietnamske valky. A to ani nahodou. To spis uz ten ceskej kluk, kdyz tak... ale to nechci diskutovat. Mne vzdycky nazvedne, jak se kazdej, kdo (skoro nic a nic ho nepostihlo a mel se jako kazdej jinej, protoze malokdo ze zde pisicich vubec neco z toho zazil. Ze nakymu dedeckovi zestatnili tovarnu nebo nakej statek a tak a pak potomci to a tohle - no nam taky a nak se to prezilo a nak to dopadlo a mne taky to ruzne postihlo, o me matce nemluve - ale porad koukam kolem, jak to bylo v te dobe jinde) v CSSR tak silene lituje v porovnani s temi zlatymi zapady.
Na rozdil od prevazne vetsiny zde pisicich mam moznost a taky zajem diskutovat se svymi vrstevniky a starsimi, jak se zilo ruzne jinde. S nadsenymi studenty, kteri jezdili do Prahy v sedesatych letech obdivovat ten komunismus uz tehda, protoze jsem jim tlumocila a provazela a posleze si s nimi i dopisovala a dal udrzovala kontakt. Se studenty v ruznych zemich, ktere jsem potkavala ruzne. S americkymi desertery, kterym se podarilo dostat az sem. S vietnamskymi utecenci (a to ne takovymi, kteri prisli do CR za ucelem ruznym, ale temi z te druhe strany, ktere ruzne americke helikoptery fotily v kocabkach vysilene a umirajici v tech sedmdesatych letech, ve kterych se film odehrava, kteri vypraveli.
No a taky o tom, jak obycejni lidi mi vrstevnici ruzne zili jinde v tech letech, jak taky nikam nemohli, taky porad nekoho museli poslouchat a prizpusobovat se, taky nakou tu historii o padesatych a sedesatych letech, jak McCarthyho rezim tohle a tamto a opozice mela proste smulu, jako vzdycky vsude a byli postihovani hodne silne. A pak mne vzdycky pobavi ta "nesvoboda" a my chudaci pod rezimem a my chudaci 25 let po rezimu, co nam to zavaril - no, meli jsme na to 25 let, abychom neco zmenili, a nemuzem se porad vymlouvat na to, ze to mame jak to mame. Holt neco je v lidech, ze jo.

No a o tom socializmu si myslim svy, tohle je jen pripominka a tak nak porovnani.