Gratuluji, Kacerice!
Já to furt flakam. Tisícovku sice letos asi mam, ale měla jsem od května 4 měsíce pauzu a v prosinci jsem běhala jen jednou. Bronchitidy. Teď jsem něco chytila v práci, minulou neděli uz jsem vyrazila, ale nic moc. Teď v tom inverzním počasí se rozkaslu, jen vyjdu ven. Navíc onemocněla dcerka, pak druhá, ja na OCR nikam nelezu, ani běhat, ani na bazén, ani v sobotu, byl by trapas, potkat šéfa, uz tak se mnou nemluví. Vůbec jsou nemoci dětí zdrojem stresů, nevyužiju si to doma, jsem roztekana, nic pořádně neudělám, bojím se, co v práci, kdy dostanu padáka...
Navíc manžel odcestoval, posunul odjezd, aby mi umožnil školení v Brně. Školení bylo super, pak uz to bylo nanic. Holka dostala v noci na pondělí horečku, plakala, ja měla být o půl sedmé v práci, rano mi telefon nikdo nebral. U doktorky čekání dvě hodiny, antibiotika nedostala, ze netřeba. Jenže se nezlepšila, původně jsem si ji chtěla od středy vzit do práce, ale doktorka mi to promluvila. V pátek znovu horečky, uz musela dostat antibiotika, přeci jen bronchitida u astmatika... Večer uz dostala teplotu i druhá holka.
Do toho to inverzní počasí, šla jsem do suterénu věšet prádlo a cítím plyn. Jak tak s košem procházím , cítím ho v některých místech velmi intenzivně, jakobY ve směsi s výfukovimi plyny. Volám do ciziny manzelovi, nebere to, větrám dům a volám plynare, který nám před pár týdny překládal část potrubi. Nebyl nadšený v pátek večer, ale pomeril, nic nenaměřil, prý nám starý kotel při nahle inverzi foukl spaliny do baráku, petikilo. Mam kouzelnou větrat. Do toho jsem rozbila skleněnou varnou konvici o sklenici medu.
V sobotu ráno volal manžel, ze Německo je prokleté, skoro brečel, myslela jsem, ze zase úraz. Jenom natankoval do služebního Passata naftu místo benzínu. Škoda bratru 200 tácu...
Stále to ale není nic. Kolegynce z oddílu nebylo dobře, stále vyšetřovali, vyšetřovali, a je to velmi vážné onemocnění, musim na ni stále myslet. Ta má ted jiné starosti, než behani.
No obsloužila jsem deti a jdu péct...