Já si teď, jak děti začínají závodně sportovat (kolektivní sport) všímám, že pro kluky je ve sportu zásadní spíš úspěch, vítězství (a když to někomu nejde, nadávají při hře nebo těsně po ní třeba i nejlepšímu kamarádovi, do družstva chtějí raději dobrého hráče, i když ho osobně tak rádi nemají atd.), kdežto holky dávají často přednost vztahům (hrají raději s kamarádkou a když jí to nejde, tak třeba obě pláčou, ale nenadávají se - vědí, že na rozdíl od kluků takové chování za chvíli po zápase nezapomenou ) S tím souvisí asi i to, že se holky dokáží "neradovat", když úspěšnou hráčku nemají rádi. S věkem samozřejmě se děti postupně naučí chovat "jak se má" (pokud je k tomu někdo vede, což většinou ano, na něco člověk přijde i sám).