Hnusný šedý průměr - ani oblíbená ani neoblíbená. Kamarádku jsem si našla až ve čtvrťáku na gymplu a jednu na VŠ v době, kdy jsem už měla rodinu. Učitelé mě taky moc nebrali. I když se od mala věnuju hudbě a levá na to nejsem, tak např do výběrového školního sboru mě nikdy nepozvali. A já se tam sama nahrnout neuměla.

Nikdo mě ale nešikanoval. Bavili se se mnou normálně. Na gyplu jsem byla mimoň, protože jsem nikam nesměla (hospody, diskotéky a tak) a našla si brzo trvalý vztah.

Dodnes se trápím tím, že jsem nezajímavá. Nedokážu si s lidmi začít hned tykat, nerada chodím s kolektivem v práci na oběd. Nerada na vzdálenějších vztazích pracuju. Ale některé věci se mi povedlo změnit - jako lektor to docela umím, tam se mi to podařilo nějak prolomit. A nejbližší kolegové mě mají asi taky rádi.