Přidat odpověď
Vždycky se vzpomenu na Těšínskou od Nohavici .."Ještže človek nikdy neví, co ho čeká"
Včera dcera koukalana youtube na nějakou starou televizní pohádku, koukala jsem, 1885 - "Princezny nejsou vždycky na vdávání" a říkala jsem si práv za rok - jedna herečka z té pohádky mrtvá, druhá po težké možkové příhodě seškrábnutá hrobníkovi z lopaty a ochrnutá, obě mladé, krásné.
Je to kocentrovaná smůla, když se to takhle podá, shrnutí života té dívenky, ale to je spousta životů, důležitý je, co bylo mezi tím, jestli alespoň nejaké pekné chvíle, pocit štestí naděje.
Předchozí