"Ano, s tím souhlasím, ale v tom případě asi ani ten dotyčnej nebude uvažovat stylem "proč jen týden, týden je málo, jak to, že to není víc, když nás prarodiče hlídali častějc a rodiče nám to tudíž svým způsobem vlastně dlužej".
Ale to už je tvůj myšlenkový konstrukt.

To ale není můj konstrukt, to tu konkrétně padlo (ale už nevím, kdo to řek)

"Vztahy mezi rodiči a detmi nejsou totéž co manželství. Není to vztah dvou rovnocenných a (snad) vyzralých osobností. Navíc jedna strana má zásadní vliv na duševní morální a hodnotovým vývoj té druhé, takže významný deficit na jedné straně se buďe rovnat deficitu na druhé."

No, ale tady se bavíme o vztahu rodičů a DOSPĚLÝCH dětí, což v ideálním případě JE vztah dvou rovnocenných bytostí. A ani to s tím deficitem to vůbec tak nevidím, vždyť i tady podle toho, co sem lidi píšou, tak někteří z nich mají dost deficitními rodiče, přičemž oni sami jsou úplně normální. A na ně jsem myslela, když tu byla řeč o tom, že za to můžou určitě obě strany, protože speciálně u nich bych to pokládala takový tvrzení za dost surovou nespravedlnost.