Přidat odpověď
"tak jestli si vůbec uvědomuje, že něco dostává, že by třeba taky nemusel dostat vůbec nic, a že ti rodiče v danou chvíli dělají to nejlepší, co umí, že tedy vůbec není cílem zvýšit to, co je mu poskytováno."
Jo, tomu už rozumím líp, ale nevímv, kde je tam teda to zamýšlení, jestli on něco dělá, z úvodního příspěvku.
"Ano, s tím souhlasím, ale v tom případě asi ani ten dotyčnej nebude uvažovat stylem "proč jen týden, týden je málo, jak to, že to není víc, když nás prarodiče hlídali častějc a rodiče nám to tudíž svým způsobem vlastně dlužej".
Ale to už je tvůj myšlenkový konstrukt.
" stejně jako pokud nedopadne manželství, tak to nemusí nutně znamenat, že to zavinily obě strany ."
Vztahy mezi rodiči a detmi nejsou totéž co manželství. Není to vztah dvou rovnocenných a (snad) vyzralých osobností. Navíc jedna strana má zásadní vliv na duševní morální a hodnotovým vývoj té druhé, takže významný deficit na jedné straně se buďe rovnat deficitu na druhé.
Předchozí