Přidat odpověď
" Ty se ptáš jestli se člověk, který není spokojený s tím co dostává, ptá a zamýšlí jestli dost dává, aby si to (dostávání, kterého se mu podle něj nedostává) zasoužil. A já (potažmo ostatní) odpovídám, že je pro mě ta otázka podivná."
Adelaide, ale ta otázka připadá podivná i mně, protože jsem ji takto vůbec nepoložila.
Já se vůbec neptám, jestli člověk,který není spokojený s tím co dostává, ptá a zamýšlí jestli dost dává, aby si to (dostávání, kterého se mu podle něj nedostává) zasloužil. Já v podstatě vycházím z předpokladu, který uvádíš níže - že dostává tolik a to nejlepší, co mu druhá strana v dané chvíli může, umí a chce dát, a že tudíž nemá smysl snažit se druhou stranu po dobrém nebo po zlém přimět k tomu, aby mu dávala víc.
Já se ptám, jestli když něco dostává, ale není s tím spokojen v tom smyslu, že mu je to málo (viz to, že mu rodiče hlídají "jen" týden ročně, kdežto on by si představoval tak měsíc) tak jestli si vůbec uvědomuje, že něco dostává, že by třeba taky nemusel dostat vůbec nic, a že ti rodiče v danou chvíli dělají to nejlepší, co umí, že tedy vůbec není cílem zvýšit to, co je mu poskytováno.
"V ideálním případě se ptát nemusí, protože dělá to nejlepší co umí a druhá strana taky a tímpádem se nedostává do situace, kdy se cítí ukřivděn."
Ano, s tím souhlasím, ale v tom případě asi ani ten dotyčnej nebude uvažovat stylem "proč jen týden, týden je málo, jak to, že to není víc, když nás prarodiče hlídali častějc a rodiče nám to tudíž svým způsobem vlastně dlužej"
"To že se jedna strana cítí ukřivděně/nedoceněně/využitě, naznačuje že je něco v nepořádku se vztahy" - to určitě ano, to souhlasím.
"a pochybuju že to bude jen na jedné straně." To samozřejmě může být na stranách obou a často asi bude, ale taky nemusí, stejně jako pokud nedopadne manželství, tak to nemusí nutně znamenat, že to zavinily obě strany .
Předchozí