Přidat odpověď
To se vztahuje k tomuto "diskuze, která vůbec není o tom, jestli spolu prarodiče a vnoučata chtějí nebo nechtějí trávit čas, ale o představách matek." v navaznosti na to, co psala Monty, ze jeji syn a babicka spolu radi a hodne vzajemne travi cas.
Neboli kdyz vnoucata s prarodici radi a hodne vzajemne travi cas, je to v poradku, ale ma-li takovou predstavu matka, je to nepatricne ocekavani. Proste tu dvoji optiku nechapu.
Nez jsem prisla na rodinu, nemela jsem zadny moralni problem s hlidanim vnoucat prarodici. Az tady mi bylo vysvetleno, ze za sva ocekavani bych se vlastne mela stydet, nemela bych ocekavat nic, po rodicich se hlidani vlastne nesmi chtit, jen pokud se sami nabidnou a nemelo by to vlastne ani byt hlidani, ale jen prijemne traveni casu s vnoucaty (servis zajistuji rodice). Jo a za hlidani by se melo platit. Pridavam, ze nam nikdo z prarodicu temer nehlidal a nehlida. Uprimne - je mi z toho blivno. Nejvic ze sebe, ze jsem se tim nechala sama zblbnout a najednou si nejsem jista, co vlastne muzu bez vycitek po vlastni rodine chtit. Ale mozna jsem jen nejaka rozjistrela nevim. Mam pocit, ze se tenhle svet v prdel obraci, kdyz si mame za normalni rodinne vztahy platit a byt si za naklonost vdecni.
Předchozí