Přidat odpověď
Withep,
no, chápat svou přízeň jako protislužbu... tak jsem to při zadávání tématu určitě nemyslela, ale když nad tím přemýšlím teď, tak ono to tam v podtónu občas trochu zaznívá (nehlídáš, tak vztahy nebudou dobrý a "to budeš mít za to").
Což je mi jasný, že je velmi individuální a vstupujou do toho i jiný faktory, že u spousty lidí to není primárně o tom, že JIM nehlídá, ale že prostě nejeví zájem (a tudíž je obtížnější, aby se vytvořil vztah, když nebudou mít žádný společný zážitky a ty děti budou cítit, že ze strany tý babičky je to "studený").
Ale věřím, že u někoho to opravdu tak fungovat může (nebudeš mi hlídat, když já potřebuju, tak to chce nějakej trest), a občas mám dokonce pocit, že to, že je ta babička ochotná hlídat do aleluja a rušit si kvůli tomu i různý svoje aktivity, vůbec nevede k tomu, že vztahy mezi ní a dětma budou dobrý (což by se dalo logicky předpokládat), ale naopak že se dostane do pozice té ledničky, které si majitel všimne s nelibostí až tehdy, když přestane fungovat jak hodinky. Naopak u těch "studených" rodičů se ty děti často snaží víc (jak tady i někdo píšete), ve snaze, že tím přece jen trochu přispějou k normalizaci těch vztahů (a taky ne vždycky to vyjde).
Předchozí