Přidat odpověď
Ale jo, cestovat se dá pořád, akorát to už nejde tak levně a tak daleko. Já třeba mám ráda Kubu s baťohem a jezdit s místníma na kamionu. Kuba je super bezpečná i pro děti, ale vím, že s nimi to znovu nedám. Furt máme nějaký dítě moc malý na to, aby neprudilo celý let, a aby si uneslo baťoh s věcmi na dva, tři týdny. Přitom dceru bych tam vzala ráda, už by to zvládla, ale jet jen s ní taky nemůžu, protože na týden to nemá cenu a na dýl to nejde. Nezbývala by dovolená na to jet někam i s menšími dětmi.
Tím pádem cestujeme po Evropě a nejbližším okolí z důvody délky letu. Před pár lety jsme byli pár týdnů v Egyptě s pětiletou. Myslím jako v Egyptě kočovně a po památkách, ne ve zlaté kleci na pláži. Je to, myslím, maximum, čeho jsme s dětmi schopní, co se dobrodružství týče. Není to o penězích, o strachu, o neochotě. Jen ty malé děti unesou omezeně prachu, vedra, nepohodlí a případných průjmů.
Příští Jižní Ameriku nebo cokoliv vzdálenějšího prostě dáme až ty nejmenší děti odrostou a do té doby nám zbývá ta Evropa s nimi a nějaká Izrael nebo podobně blízká destinace bez nich. Daleko bych jela ráda, ale prostě teď není jak.
Předchozí