Po dvaceti letech nenošení náušnic jsem trpěla stejně . Zlato jsem tedy po té pauze nesnesla ani dvě hodiny, ušní lalůčky mě nejen svědily ale i otékaly . Co se mi osvědčilo, byly malé kroužky z chirurgické oceli, samozřejmě na noc sundávat, asi dva týdny jenom obden a pak už denně. A souhlasím s tím, že je dobré tak dvakrát denně promáznout Framykoinen a protočit. I tak to trvalo víc než měsíc, než si uši na jakékoliv náušnice zvykly. Jak by řekla moje máma: parádo, trp .