"Po nějaké době zjistili, že nic neumí.
Prostě, co nechtěl, nedělal. Věnoval se jen tomu, co ho bavilo, a na zbytek kašlal.
Nevím, jaký je tam přesně styl výuky, ale evidentně mu to procházelo."

Nemám tedy vlastní zkušenost s alternativní výukou, ale řekla bych, že tato slova celkem příhodně, byť negativně popisují to, co já bych viděla jako pozitivní. Dítě se učí to, co ho baví, čili dítě baví to, co se učí. Učí se to rádo, dobře a dobrovolně, protože je vedeno vlastní, vnitřní motivací, cokoliv jiného je slabá náhražka. "Po nějaké době zjistili, že NIC neumí" - co přesně je myšleno oním NIC? Že neumí to, co se v téže době naučily jiné děti v jiných školách? Na tom není nic špatného, ty se zase nenaučily to, co se naučil on, a pokud byl vnitně motivovaný, je jeho naučení mnohem hodnotnější a trvalejší.