Naše nádhera na téže - předškolní prohlídce - měla "přečíst" takovou tu tabuli, co na ní mají dospělí písmena a děti E natočené různými směry. Uměla už číst a natolik ji vytočilo, že jí doktorka nedovolila pracovat s "dospěláckou" tabulí, že zcela odmítla spolupracovat. Skončili jsme na očním - tam zjistili, že vidí jako rys...
Totéž dítě třetí týden školy uteklo o velké přestávce, naštěstí u nás na dědině ji okamžitě někdo odchytil - paní učitelka jí bezelstně odpověděla, že v první třídě už žádné další nové učebnice nedostanou, že se budou až do prázdnin učit z těch, co mají. Takže se vydala domů s tím, že letos už chodit do školy nebude a přijde, až po prázdninách, až se budou učit něco co neumí...
Manžel byl na vojně jen na 5 měsíců a normálně chodil v podstatě domů jak z práce. Krom prvních asi dvou týdnů, kdy jsme byli s tehdy dvouapůlletým synem sami. My dva jsme byli na krupici, kterou jsme milovali a když měl poprvé přijít na večeři i manžel, povídala jsem si s dítětem sedícím ve vozíku: "A dnes už musíme pořádně nakoupit a uvaříme k večeři něco dobrého, protože přijde tatínek. Dítě na celý obchod, kde mne znali odmala "Maminko a dneska přijde KTEREJ TATÍNEK"...
Dcerka sousedů poté, co se můj muž oholil - chodí zarostlej soustavně a hrozně ho to změnilo. "Teto a ty už si necháš jen toho novýho strejdu, nebo s váma bude bydlet i ten starej?"