20 měsíců. Nereaguje na jméno, neukazuje, nereaguje na pokyny. Sluch je v pořádku. Jediné, co vím, že rozumí, je ňam ňam a vana (k obojímu má pozitivní vztah). Když něco chce, tak spustí kvičení, ale že by se snažila dát nějak najevo, co to vlastně má být, to zcela výjimečně. Dnes si ukázala na medvídky ve špajzce, malá událost. Neukáže na hračku, že jí mám podat, neukáže na hrneček, že chce pít, stojí a kvičí a já složitě zjišťuju, o co vlastně jde. Jo jediná výjimka, umí dát najevo, že chce vyzvednout do židličky a pustit pohádku. Plus dává najevo, že se chce poňuhňat, a tu a tam i podá hračku či knížku, ale to u ní musíme sedět. Že by pro ní došla a přinesla ji, to ne. A umí teda pošťuchovat bráchu k honičce a rvačce. Jo teď mě napadá, umí si říct o puštění zpívajícího Brumdy, toho i donese , zářná výjimka. Inteligence bude v pořádku, v mnohém je hodně chápavá, ale ta komunikace prostě vázne. Takže doufám v nějaký ten velký vývojový skok, ale pomalu se i smiřuju i s tím, že úplně standardní taky nebude, akorát to bude něco jinýho než brácha, to abych se náhodou nenudila