Naše taky nezajímal můj sport - tanec a dávali mi to najevo podobně. Zaplatili tréninky, jedno soustřední a jedny boty ročně, o peníze nešlo. Ale aby přišli na soutěž, na vystoupení? Neexistovalo a to jsem o to hrozně stála. Nakonec jsem do toho aspoň vtáhla mamku přes šaty, že mi pomáhala vybírat makeup apod., ale táta podle mě neví dodnes co jsem vlastně tančila, a kdy jsem přijela z mistrovství Evropy s medailí, reakce byla "a co?".
Bráchovi na fotbalový zápas šli vždy, já jim o pauzách nosila z domu čaj s rumem. O to to bylo horší.
Nešlo by tatínka nějak donutit aspoň kvůli dítěti? I kdyby ho vzít na trénink třeba cestou na nákup, pokud je to stejná cesta, vzít ho s sebou do obchodu při výběru vybavení. I když to kluk nedává najevo, nezájem rodičů vždycky mrzí a ponese si to do budoucna jako blbej pocit že se rodič o něj nezajímá... sám malej by tátu nemohl poprosit o odvoz, nebo aby přišel na zápas? Má oddíl třeba nějaké nesportovní akce typu vánoční besídka rodičů? Kdyby si tatínek našel nějakého jiného tatínka, odvezli kluky na trénink a počkali na ně na pivu v hospodě naproti...