Přes půl roku beru ATD, předtím to bylo nesnesytelné...nespala jsem, nejedla jsem, nemohla se vůbec soustředit. Nyní cítím účinek ATB, ale pořád mám pocit, že je to jen umělý klid. Spím dobře, jím dobře, ale pořád se nemůžu zbavit takového vnitřního neklidu, když vypnu. Večery jsou nejhorší. Jsem taková podrážděná. Dříve mi bývalo dobře, uvědomovala jsem si, že jsem šťastná. Nyní mi nic nechybí, mám všechno, co jsem si kdy přála, ale nechce se mi vrátit ten pocit štěstí, spokojenosti. Pořád se něčeho bojím, stále mě rozptylují nepříjemné, nesmyslné myšlenky. A to bych chtěla na jaře ATD pomalu začít vysazovat.