Nello,

máš na něj přehnané nároky.

Na psaní ještě nemá uvolněnou ruku a jestli je perfekcionista, což děti v tomto věku bývají, vadí mu, že to nedokáže přesně podle předlohy a proto to nechce dělat.

Poznat čísla a písmena nemusí, na to má alespoň rok času. Měl by poznat počet do pěti, tedy jestli jsou na stole tři věci nebo pět, a klidně stačí, když si je po jedné napočítá, ještě nepotřebuje vidět a vědět.

Do předškoláckých sešitů ho nenuť. Pořiď mu kdyžtak bílou nebo klasickou tabuli, pokud psát nebo kreslit, tak ve stoje na velké plochy, kašlat na konrétní tvary (nakresli sluníčko), ale ať nakreslí, jak jede auto, skáče žába....když už teda...ve stoje....když nebude chtít sám kreslit ani na tu tabuli, můžeš ho časem vést, inspirovat se v sešitech s uvolňovacími cviky, ale co já vím, tak tabule s křídami nebo ta bílá s fixami baví většinu dětí....

O žádných DYS bych zatím nepřemýšlela, podle toho, co píšeš, je to prostě nechuť k pro něj obtížným úkolům, na které ještě není připravený.
Doma ho na školu dokážeš připravit lépe, takže klidně může zůstat doma, taková nemocnost, co píšeš, je dost dobrý důvod. Potřebuje se dát dohromady, takhle z těch pozitiv ve školce stejně nic nemá, v kolektivu víc než není než je.

Nech ho doma, dávej mu sem tam zajímavý úkol na vystřihování něčeho, dohlédni, aby dobře držel nůžky, ale neřeš výsledek (resp. všechno je dobře), nech ho z papírů vytrhávat a lepit kousky, čmárat na tu tabuli, hrát si se stavebnicemi, jen tak mezi řečí trénujte vpravo, vlevo, nad, pod, před, za, mezi, větší, menší, barvy, na to nepotřebuješ nic ví, než si s ním povídat třeba v autě nebo za chůze (u modrého auta zahneme doprava....)...

Časem by mě začít poznávat první hlásku ve slově, raději souhlásku, před tím můžeš zkoušet hry ve stylu, jestli je stejné slovo pes/les, pusa/husa....nic psát, jen si to říkat....před nástupem do školy by měl bezpečně to první písmenko ve slově poznat a ideálně i poslední (nebo poslední souhlásku, když slovo končí na samohlásku, ta se poznává hůř).