A to "to byste chtěly, aby se oběti omlouvaly viníkům" je tedy hodně emotivní.
A má to dvě stránky - jedna je to nabourání samotný (a tam nevidím důvod se omlouvat se někomu, kdo do mě z vlastní viny naboural) ta druhá to, že mu vynadám do čů.., a za to naopak aspoň po opadnutí vášní a kdyby byla ta možnost, by byla omluva víc než na místě.
(A taky bych rozlišovala "viníka", kterej někomu ublíží schválně - a pak bych jeho protihráče označila za "oběť", a "viníka", kterej zavinil nehodu ve smyslu udělal chybu, ale nebylo to úmyslný (a v takovým případě by mi slovo "oběť" přišlo nemístně melodramatický)