Ale no tak ženský, buďte trochu tolerantní! I učitel je jenom člověk, a mě třeba některé vaše výhrady připadají malicherné. Podle jedné maminky se učí moc pomalu, podle jiné jsou děti zase moc přetěžované. Do toho má učitel nařízení a limity dané zákonem, zřizovatelem... V tomhle ohledu to mají těžké. Připadá mi, že podle některých by měl učitel učit na míru přesně jak vyhovuje jeho dítěti. Ale jak to má udělat, když má dětí třeba 20? A ještě v tom lepším případě? Nejsem učitelka a teprve teď v šesté třídě má syn opravdu dobrou učitelku. A jaké výhrady jsem měla k těm předchozím?

1) Především mi vadilo přenášení jejich práce na rodiče. Ve škole chodili na procházky, do kina, pouštěli si filmy nebo se "učili hrou", jak je teď v módě a ty znalosti, které taky musejí získat dle osnov se řešily nakládáním hromady úkolů "na doma". A ty rodič chtě nechtě musí dovysvětlit, to, co se ve škole zanedbalo.

2) "Povinné" aktivity mimo rámec školní docházky. Už jsem to tu také řešila.

3) "Pláč" učitelů nad platy. Učitel si své povolání vybral dobrovolně. Každé povolání má své výhody a nevýhody. Každý učitel se z nějakých pohnutek rozhodl věnovat právě učitelství a jistě musel mít představu, jaké platy se ve školství dávají. Ano, souhlasím s tím, že to na žádné vyskakování není. ALe zase má tohle povolání zase jiné výhody. Málo odpracovaných hodin, malá zodpovědnost za odvedenou práci, výlety se žáky na zajímavá místa na náklady školy (pracovní cesta), dlouhá dovolená... Ano, mají menší peníze, ale ty jsou zase vyváženy jinými výhodami. Které si vybrali dobrovolně.

4) Trochu arogantní přístup k rodičům jako k jednoduším jedincům. Asi je to nějaký pozůstatek myšlení z dob, kdy jedinými vzdělanci na vsi byli "pan učitel" a "velebný pán". Ale s tím se už setkávám velmi málo a spíš u starších učitelů. Ti mladší bývají super lidi. Toť moje zkušenost.