Ahoj, děkuju za reakce.
Babička by tři děti zvládla, určitě by to pro ni ale bylo namáhavější než jedno, to je pravda, a je třeba to s ní probrat.

Po práci dělat školu - to by se mi nechtělo, škola by se dělala v těch zbývajících dnech v týdnu.

Další výhoda je, že manžel má flexibilní zaměstnání z domu, čili je při ruce, když já (nebo babička) potřebujeme. Celý náš provoz je tedy poměrně dost pružný, i já mám možnost home office.

Jeden z mých dalších argumentů pro je ten, že mám rodiče na druhé straně republiky a nyní na MD si užívám toho, že jeden týden v měsíci jsem u nich. Takže se samozřejmě nelíbí ta ztráta svobody spojená se školní docházkou, ozvlášť když si to s prací pošéfuju.

Uznávám argument, že pokud by měly nastupovat do třetí třídy s výraznějším náskokem, bylo by to pro ně asi horší než nastupovat do první třídy s mírným náskokem.

Domškoláci v okolí - částečně je to z důvodů pragmatických (vícedětná rodina s maminkou na MD, vyhnou se otravné logistice), částečně idealistických (domácí vzdělávání je kvalitnější a efektivnější). Škola nijak strašná není, ani nijak báječná, spíš takový průměr.

Je pravda, že děti v prvních ročnících končí školu brzy, ale pokud by pak chtěly třeba ještě nějaký kroužek pkus úkoly, tak jim na volné hraní s kamarády a volný domácí pobyt zbyde dost málo času ... a to mi přijde škoda, obzvlášť když už hodně těch dovedností z 1.třídy mají.

Já s nima ráda něco rozebírám, prohlížíme atlas, studujem něco na netu, brnkáme na kytaru atd., ale uznávám, že by se z toho mohla stát jen zatěžující povinnost.

Možná se k tomu postavím tak, že uvidíme jak ta škola bude probíhat a pokud to shledám jako nevyhovující, vezmu si je do DŠ ...?
Ještě jednou dík za potřehy.