Jsem si vcelku jistá,
Vycházíš z oblíbeného předpokladu "nestalo se to mě, nemůže se to stát nikomu".
Moji rodiče byli sportovci, jako životní hrozbu vnímali tloušťku. Já jsem pro ně byla tlustá dlouhé roky. Měli mě tak zafixovanou. Pak jsem byla těhotná, to nic, pak jsem během pár týdnů rapidně zhubla, což nezaregistrovali / nepřipadalo jim to nebezpečné.
Ani jsem nezměnila šatník, ani jsem nic neříkala. A moje matka měla celý život 42 kg, to vnímáí je tím hodně posunuté. Kdyby měla metrák, asi by to řešila.
Někdy v dubnu - dva měsíce po té krizi - jsem si nechala ušít na míru kalhoty, přinesla mi je a chtěla si je vyzkoušet, ale nemohla se do nic narvat. Až v té chvíli jí to vyděsilo.