Mám několik bezdětných kamarádek.
Nejblíže jsou mi ta, které je 46 a o dítě se nikdy ani moc nesnažila, neb je alternativní, přírodní a IVF jí připadá jako rouhání. Bohužel se ale obrátila na pofidérní psychovědy a la Chobot a lehce jí hráblo.
Dále ta, které je 47 let, je cizinka a žije si svobodný a báječný život, plný kultury a cestování. Je učitelka, mimo dětskou společnost úplně není.
A potom ta, která je také učitelka, jeden z mých pedagogických i lidských vzorů a ta sice není nešťastná, protože není ten typ, ale lituje, že si děti neopatřila - jenže je stará panna, ta neměla nikdy ani stálého přítele...

Musíš si to asi vyjednat sama se sebou a hlavně se nezbláznit - hrozí chlast, drogy, sekty, jakýkoli extrém/ismus z osobního hlediska.
Prostě vidět na té svobodě to pozitivní a těšit se z ní...