Hm, mimina jsem na samote a o samote odchovala s lehkosti, vcetne domacnosti levou zadni, v jejich roce jeste prace od - do.
Blizi se mi padesatka a predstava, ze se mi okolo nohou motaji vrestici batolata, ci predskolaci a ja s nimi zavrena doma, me normalne desi.
Vidam je venku s rodici, roztomilost sama, ale jsem rada, ze nejsou moje a ze mam odchovano.

Rozhodne fandim modelu poridit si mrnata v mladi, clovek lip zvlada a je asi lip naprogramovan, my mame navic tu vyhodu, ze ve zralem veku jsme jeste plne sil a pri trose dobre vule, lze zacinat podnikat i ruzne blbiny s pocitem, ze mam splnino.

Pred temi nekolika relativne malo lety bych do te deprese asi upadla taky.