Rodičovská mne stála 8 let života a byla to nejsmysluplnější činnost, co jsem kdy dělala, ale taky nejnamáhavější. Miluju miminka a taky to s nimi nejlíp umím, jak dítě začne být osobnost, zvlášť taková jako jsou moji dva mladší, tak už to nedávám a čekám až vyrostou z takového toho dvouletého vzdoru a zase s nimi bude řeč, dcerce je 5 a občas je to síla (takové to bylo slaďoučké miminko).
Vyhořelá jsem byla už po těch dvou klukách, v tý době manžel rozjel taxikaření a byl venku 20 hodin denně, neměla jsem žádné peníze, máma přišla jednou za týden a v podstatě jen zhodnotila, co jsem zase nezvládla, od chlapa žádná podpora, naopak mně ještě úkoloval po skypu. V tuhle dobu se mi neplánovaně povedlo znova otěhotnět a pak už to šlo do háje všechno. Za to jsem ráda, že nám to umožnilo se přestěhovat z Prahy sem. AD mám od roku dcery. Do práce jsem šla odpočívat, když malé byly tři roky, do té doby to nešlo a kolegyně o mně později prohlásila: přišla taková vyhořelá mamča...