O tomto konkrétním případě psát nebudu, protože skutečně těm lidem do jejich záležitostí nevidíme a není to ani naše věc. Jen mě fascinuje, jak se tu o té nevěře píše jako o něčem, co dělá skoro každý a vlastně o nic nejde. Nevěru pořád beru jako selhání. Může se to přihodit komukoliv, i mně. Nicméně pořád si nemyslím,že by se nevěra měla obhajovat, protože to dělá "každý druhý". To je obhajoba malých dětí, že ten druhý to přeci dělá taky. Pak se nedivme, že náš prezident někde šlohnul propisku, to je přeci u nás taky normální.