Já jsem dětem zpívala hlavně jako miminům a menším batolatům "na uspání" (třeba i venku v kočárku, když jsem přitom šla sama lesem ) Ale repertoár bohužel byl omezený, od dětství jsem strašně písní zapomněla (přitom cca v sedmi letech jsem dokonce byla druhá v "pěvecké soutěži", která ovšem nespočívala v kvalitě zpěvu, ale v množství písní, které člověk znal - když už někdo nevěděl žádnou další píseň, vypadl ze soutěže ). Jak byly děti větší, tak už čím dál víc písní nechtěly vůbec poslouchat (zejména ne ukolébavky ), nakonec jsem každý den zpívala už jen Na Okoř je cesta a teď už nezpíváme společně skoro vůbec (nevím, jestli bohužel nebo bohudík, vzhledem ke kvalitě), ale u ohně s hudebním doprovodem se jim to vždycky líbí a zapojí se.