Rose,
když já se nemůžu zbavit dojmu, že pro část lidí znamená rozvíjení a vedení výhradně docházka do nějakého kroužku nebo do ZUŠ.
To je podle mne až druhý stupeň v případě, že dítě projeví zájem o něco, co mu zprostředkuji jako rodič.
Pokud jde o hudbu, tak moje matka je naprosto nemuzikální, ale babička, se kterou jsem vyrůstala ráda a často zpívala, i když to moc neuměla, takže jsem odmalička znala velkou spoustu lidových písniček a umím je dodnes. K vážné hudbě jsem si musela najít cestu sama, to u nás neprovozoval nikdo ani na úrovni poslechu.
U syna proběhlo nucení babičkou ve chvíli, kdy zjistila, že má výborný sluch. Nakonec pochopila, že tudy cesta nevede a syn opravdu na nic hrát nechce a ani zpívat ve sboru ho nijak neláká. Vzhledem k tomu, že celkem často chodí na opery nebo koncerty vážné hudby a jako konzument má hudbu rád, jsem docela ráda, že to nenechala dojít tak daleko, aby mu ji otrávila a znechutila.