libiku,
rozhodně bych jim Boha ukázala, ale musela bych se v tom mnohem víc angažovat osobně a pokud bych chtěla na pomoc učitele, hledala bych raději protestanta. Nejsem na pustém ostrově. kde jsou jen katolíci a já, někde by se něco našlo
Pro mě je právě nedělka a naši katecheti obrovská pomoc, protože sama jsem ve víře nevyrostla a dělá mi potíže o ní mluvit, pořádně "neumím" ani společnou modlitbu, je to pro mě hodně intimní... teda teď už je to lepší, ale děti mám už velké. Proto mi hodně záleželo na tom, co ti katecheti dětem předávají.
Ke katolíkům mám trochu nevyrovnaný vztah. Na jednu stranu jsou to pro mě bezpochyby plnohodnotní bratři a sestry, na druhou stranu na některé věci mám zřetelně jiný názor. Uvěřila jsem v dospělosti a velmi dobře vím, proč jsem s prosbou o křest vyhledala evangelíky; zřejmě bych nedokázala přijmout křest v ŘKC, prostě proto, že formulace křestních slibů, které jsem tehdy dostala k dispozici, zahrnovaly přijetí dogmat, ke kterým bych prostě nedokázala říct "ano, věřím", protože by to byla lež.