Popravdě moc nerozumím rodičům, kteří mají pocit, že je škoda nějaký zájem dítěte ukončit jen kvůli tomu, že už ho dělá dlouho. A ještě formou kroužku. Copak to znamená, že když se někdo přihlásí v 6 letech do juda nebo na zpět, tak že tím musí strávit 18 let života? A co pořád očekáváte, že to dá dětem do života? Co dá většině dětí hraní na klavír do života, bez čehož by se neobešly? Já tu posedlost dokončování kroužků nechápu. Většině dětí to dá akorát to, že jsou pod dozorem a rodiče mají klid. Málokdo se tomu věnuje v dospělosti. To už spíš ty sportovní zájmy přetrvávají. Živit se tím stejně bude tak 5 % z dětí, tak nevím, pokud je to nebaví, proč je k tomu ve volném čase nutit. Pochybuji, že některé z dětí bude jednou v dospělosti litovat, že přestaly. Bude jim to úplně jedno. Kolik dospělých si hraje jen tak pro zábavu na nějaký nástroj, třeba na flétnu, kterou rodiče dětem tak rády nutí? Minimum.