Přidat odpověď
Nech mu ten sport.
Ja jsem mela v hlave, ze deti si musi vyzkouset ruzne veci, aby si posleze mohly vybrat, co je bavi. Vsichni chodili aspon rok na neco hudebniho, tancovani, kresleni a sport, dokud se to nevytribilo.
Dneska je kluk ucitel sportu, desne nadseny. Svoje deti ma ve specialni sportovni skolce. Na starsi je videt uz od chvile, kdy zacala chodit, ze na sport bude. Kresleni a zpivat ji moc nebavi, ackoli Hlasek ma a notu v utlem veku udrzi. On i jeho manzelka trenujou nekolikrat tydne. A obcas mi prihodi "no, ten rok na hudebce...". Kytaru ma u mne ve sklepe, po tom roce na ni uz nikdy nesahl. Ale kdyz s detmi prijde, chce, abych s nimi zpivala a kreslila, protoze jeho to nikdy nenadchlo, ackoli celkem i umi.
Holky chodi zpivat ve sboru, a nez mely deti, hraly fotbal za mistni mestecko, trenujou po praci, kdy jim to vyjde, jedna hraje na kytaru, kdyz maji nejakou slezinu. Proste delaji to, KDYZ je to bavi, pro "domaci potrebu", zajmy ziskaly.
Z vetsiny "talentu" vic nebude, ale ruzne zajmy jim v dospelosti obohati zivot, ze jo. Nech ho zit. Kdyz ho to bude bavit, nekdy to pouzije. Nauci se sam, co bude potrebovat.
Předchozí