Libiku, byla to moje radost, potřebovala jsem to k životu. Rozdíl je v tom, že já si všechno byla schopná obšlapat sama - a že toho bylo (hudebka, sbor, sporty, výtvarka)! Jediný omyl byl klavír a violončelo. I když jsem si to vynutila, přihlásila se, prošla sítem, rodiče mě na můj popud z nástrojů po 3 letech bez zbytečných řečí stáhli. I tak jsem ale ráda, že jsem to vyzkoušela.